Mon Repos palác se nachází v místě Paleopolis, což bylo centrum Kerkyry v 19. století. Mon Repos ve starověku byl prostor určený jenom Bohům. Stava začala 1828 v neoklasickém stylu dle plánu Angličana sira George Whitmora, tohotéž, který postavil Palác sv. Jiří a Michaela na Spianadě. V roce 1831 byl předán jako letní sídlo siru Fredericu Adamsovi a jeho ženě kerkyřance Nině Palatinou. Rodina Adams zde žila do roku 1832, kdy se odstěhovali do Indie. Od roku 1833 zde sídlila Škola výtvarných umění, kterou vedl Pavlos Prosalentis a od roku 1834 zde začala fungovat i veřejná zahrada. Několikrát zde byla na návštěvě Sissi, která následně nechala postavit Achileon v Gastouri /1963/. V roce 1864 byl palác i zahrady předány do rukou krále Georgose I., který jej nazval Mon Repos /Můj odpočinek/. Do roku 1967 byl palác v rukou královské rodiny, která zde měla na návštěvě mnoho významných osobností z královských kruhů, např. Španělska, ale i státníků. Jedna z budov pro hosty /zadní oddělená/ se jmenuje Tito, neb byla na počest jeho návštěvy vybudována.

Narodil se zde též princ Filip, vévoda z Edinburghu, Mountbatten /10.6.1921/, syn řeckého prince Andrease, byl zde též pokřtěn v kostele, kterž se nachází za vilou Mon Repos. Ofiielní křtiny se ovšem konaly v kostele sv. Jiří ve Staré pevnosti.

Do rukou kerkyřanů se palác dostal v roce 1967 po vyhození králosvké rodiny a od roku 1995 zde sídlí Muzeum Paleopolis. V muzeu jsou ukázky antických vykopávek, které se zde našly, obrazy, spisy, důležité listiny a další…

Celý prostor Mon Repa je svůj svět, je zde slyšet šumění moře, stromy i rostliny jako v botanické zahradě, dochovaly se ruiny dorského chrámu Apollonova z konce 6. stol př. Kr, pár ostatků je též z velkého chrámu Hery. V období Benátčanů se toto místo stalo lomem, vozily se bloky kamenů na stavbu pevnosti.

Kanoni je místo, kde obyvatelé Korintu v roce 734 př. n. l založili město. pomalu se místo stávalo obchodní kolonií, vlastnilo loďstvo a mělo velké období rozvoje v 6 stol. Př.n.l, z té doby jsou zde též vykopávky. Byl rozvinut obchod s Itálí, Sicílii a Řeckem, pomalu zde byla i bohatá třída obyvatel a mnoho z nich věnovalo peníze na sochy do Olympie a Delf. Dnes je toto místo jedním z nejkrásnějsích, protože má krásnou přírodu, velkou historii a bydlení zde je pocit vesnice, ale přitom pár kroků od krásného místo Mon Repos, jeho pláže i procházkou cca 20 minut vzdáleného centra hlavního města.

Vlacherna, Myší ostrov a letiště – Vlacherna je malý kostelíček ze 17. století, který ještě do 80. let působil jako ženský klášter. Myší ostrov je malý ostrov = skála. Za dob krále Othona zde byl postaven malý klášter a kostelíček, který zde stojí od roku 1535 a je zasvěcen Sv. Pantokratoru. Do roku 1960 zde byly malé domečky mnichů, podle kterých se prý ostrov navýva Myší, neb vypadali jako šedivé myšky. Ráda sem jezdila císařovna Sissi.

Letištní dráha byla založena v roce 1937, ve 2.sv. válce byla využívána italskou i německou armádou. Na konci války měla dráha 600 m, začalo se prodlužováním a v orce 1949 dosáhla 800 m. Dnešní délku má od 60. let 20. stol. a to 2375 m. V roce 1962 byla postavena malá letištní hala a následně větší v roce 1972. Od roku 2015 se opět opravuje, do dnešního dne a to díky německé firmě Fraport, která vlastní dnes více, než 13 letišt v Řecku.

This post is also available in: English (Angličtina)